Slovo multidimenzionální
zrovna poetický není
však lidské bytosti charakterizuje
multidimenzionalita existuje
tak to je.
Představ si,
že jsi Bůh.
Nekonečná energie,
můžeš všechno
a chceš si hrát!
Jako Bůh se nemusíš
nikoho ptát,
jestli můžeš..
A tak si hřiště stvoříš
zákony posvátné geometrie
detaily promyslíš
zachytila to včerejší beletrie
dokonalá forma života
je sama o sobě
ta naše planeta.
Hydrosféra, atmosféra, biosféra –
– stvoření světa –
to byla éra.
Testování a neúspěchů,
pokoušení beze spěchu.
Vždyť věčnost nikam netlačila!
Nedokonalost nestačila.
Jednou to vyjde, stačí věřit!
Oříškem byli hráči.
Charakter, postava, složení..
Nejde tu přece jen o vzezření!
Jaké vlivy ovlivní,
že zrovna ty seš naivní?
Nebo že on je tak sakramentsky pasivní?
Co určuje, kdo jsme?
Astrologie, genetika,
prostředí, kde jsme vyrostli
tohle je taková polemika
je možné, abychom si dorostli?
Naplnili potenciál své hrací figurky?
Je to jako ve videohře,
hráči mají svá specifika.
Něco průser, něco klika.
Své dary a svá slabá místa
to ví snad každej, dozajista.
Každá hra má taky konec.
Místo kam dojdeš
a zazvoní zvonec.
Můžeš však skončit i předčasně.
„Game over kámo!“
Samsara funguje úžasně –
– zkusit to znovu
je ti dopřáno.
