Tag: Prožívání

Psychedelika, covid a přítomnost

Doba Covidová je mj. i docela význačná stále se zvyšujícím počtem uživatelů psychedelik. Ono to nejspíš (dle mého subjektivního názoru) nesouvisí pouze s karanténou a izolací, ale s obecnou popularizací této tématiky.

Byly doby, kdy jsem byla, skoro bych až řekla, „fanaticky fascinována“ psychedeliky a jejich účinky. Dlouhé roky neuplynul týden bez psychedelické zkušenosti – vévodila kyselina lysergová. Povětšinou v rekreačním kontextu a s postupem času snad můžu říci i v bezpečnějších rámcích.

Číst »

Každý svého štěstí strůjce?!

Moje babička s hořkostí v hlase říkávala, že „každý svého štěstí strůjcem“.  Trochu paradox v zrcadle komunismu, ve kterém žila většinu života. Jako dítě jsem však vnímala, že nejen já,  ale i moji rodiče, jsme strůjci mého (ne)štěstí. Ve veřejném prostoru se stále častěji objevují výkřiky tvrdící, že „realitu si vytváříme sami“. Může to tak být? Jak moc to platí? Měla moje babička hlubší pravdu, než tehdy sama nejspíš ani nebyla schopna domyslet? 

Číst »

Cesta k sobě / Cesta k lásce 

Minulý čtvrtek jsem se zúčastnila ZaZrak, Létající Koberec + Mokosha j.h.. Jedná se o nějakou formu oduševnělého rozjímání (sama jsem byla překvapena hloubkou) a pak následoval koncert Létajícího koberce a tanec. 

V životě jsem se setkala už s docela značným množstvím různě „napojených“ lidí. Někteří uměli číst v jemnohmotném těle, jiní komunikovat s duší, setkala jsem se i s takovými, kteří jakoby mě prohlédli naskrz.

Číst »

Bytostné prožívání reality

Už dlouhou dobu se sama sebe ptám, jaké formy prožívání reality máme asi k dispozici, a na čem záleží, jak zrovna realitu prožíváme.

Výrazné změny v mém vlastním prožívání byly obvykle stimulovány psychedelickou zkušeností, to však neznamená, že bez ní by se to nestalo. Myslím, že stalo, jen za jiné situace a třeba trochu jinak, možná trochu později.

Číst »

Healing „proces“ na Healingu 2019

e tomu pár let, co se kolem mě stále častěji objevovalo slovo proces. Pamatuji se, že jsem na něj v jednu dobu raeagovala s despektem, netušila jsem, co se za tím skrývá. Při cestě k sebepoznání se totiž o sobě dozvídáme věci, které nejsou příjemné a strávit (integrovat) je, může někdy trvat celé dny, týdny, měsíce, v horším případě i roky. V mém případě se opakovaně jedná o nastavení mě samotné, jehož negativní dopady nejsem schopna uvidět bez toho, aby se „něco stalo“. Paradoxně se mi rozbíjejí i věci, které mám na sobě ráda, a které jakobych vnímala zrcadlově.

Číst »