Vision quest #1
Dnes je tomu přesně rok, kdy jsem zasedla v lese, abych absolvovala rituál zvaný Vision Quest (hledání vize).
Tento rituál indiánského kmene Lakota spočívá v tom, že v lese strávíte (v mém případě) 3 noci a 4 dny bez jídla, pití, spánku.
Rituál má několik fází (obdobně jako psychedelická zkušenost) – příprava, samotná zkušenost, integrace.
Účastníci rituálu se dělí na dvě skupinky, jedna skupinka jsou pomocníci, kteří obstarávají posvátný oheň, skrze který jsou propojeni s „hledači“, jež sedí v lese. Pomocníci do ohně házejí jídlo, lijou vodu a říká se, že jedí, pijí a spí za ty, kteří sedí v lese. Dokonce jsem byla svědkem toho, jak velmi silná emoce zasáhla kamarádku – pomocnici – a byla to ona, kdo ji zpracovával, ačkoliv nebyla její, nýbrž hledače vize.
Každý svého štěstí strůjce?!
Moje babička s hořkostí v hlase říkávala, že „každý svého štěstí strůjcem“. Trochu paradox v zrcadle komunismu, ve kterém žila většinu života. Jako dítě jsem však vnímala, že nejen já, ale i moji rodiče, jsme strůjci mého (ne)štěstí. Ve veřejném prostoru se stále častěji objevují výkřiky tvrdící, že „realitu si vytváříme sami“. Může to tak být? Jak moc to platí? Měla moje babička hlubší pravdu, než tehdy sama nejspíš ani nebyla schopna domyslet?
Ohlédnutí za rokem 2019
Ohlédnu-li se za 2019, považuji tento rok za jeden z nejvýznamnějších v mém životě. Říká se, že prvních 28 let života můžeme rozdělit na 4 sedmileté cykly. Můj 29. rok pro mě byl zcela převratným. Ráda bych ho v rychlosti zrekapitulovala, snad pro mě, snad pro další, kdo by třeba chtěli vyzkoušet něco z toho, čím jsem si prošla, a co nebo koho můžu doporučit.
Cesta k sobě / Cesta k lásce
Minulý čtvrtek jsem se zúčastnila ZaZrak, Létající Koberec + Mokosha j.h.. Jedná se o nějakou formu oduševnělého rozjímání (sama jsem byla překvapena hloubkou) a pak následoval koncert Létajícího koberce a tanec.
V životě jsem se setkala už s docela značným množstvím různě „napojených“ lidí. Někteří uměli číst v jemnohmotném těle, jiní komunikovat s duší, setkala jsem se i s takovými, kteří jakoby mě prohlédli naskrz.
Bytostné prožívání reality
Už dlouhou dobu se sama sebe ptám, jaké formy prožívání reality máme asi k dispozici, a na čem záleží, jak zrovna realitu prožíváme.
Výrazné změny v mém vlastním prožívání byly obvykle stimulovány psychedelickou zkušeností, to však neznamená, že bez ní by se to nestalo. Myslím, že stalo, jen za jiné situace a třeba trochu jinak, možná trochu později.
Healing „proces“ na Healingu 2019
e tomu pár let, co se kolem mě stále častěji objevovalo slovo proces. Pamatuji se, že jsem na něj v jednu dobu raeagovala s despektem, netušila jsem, co se za tím skrývá. Při cestě k sebepoznání se totiž o sobě dozvídáme věci, které nejsou příjemné a strávit (integrovat) je, může někdy trvat celé dny, týdny, měsíce, v horším případě i roky. V mém případě se opakovaně jedná o nastavení mě samotné, jehož negativní dopady nejsem schopna uvidět bez toho, aby se „něco stalo“. Paradoxně se mi rozbíjejí i věci, které mám na sobě ráda, a které jakobych vnímala zrcadlově.
Festivalová sezóna s čistým (s)vědomím
Léto je v plném proudu, slunce svítí, festivaly běží o sto šest. Desítky tisíc lidí během léta odjedou strávit několik dní pod stanem, u ohně, s hudbou a partou přátel. Navíc to slunce a pivo a sem tam nějaký joint nebo jiná psychotropní látka jsou pro mnohé velkým lákadlem.
A co vy, ztratíte někdy kontrolu?
Smyslem tohoto článku není moralizovat, nýbrž otevřít téma vlastní zodpovědnosti.
LSD a já
„Abychom pochopili LSD a jeho potenciál i rizika pro člověka a společnost, je potřeba nahlédnout za oblaka tabu, kterými jsme jej zastřeli, a pochopit okolnosti a mechanismy, na kterých jeho účinek závisí. Bylo mi sedmnáct, když mi poprvé někdo nabídl LSD. Od té doby jsem ho odmítla minimálně ještě desetkrát, než jsem v jednadvaceti řekla: „Tak jo,” a okusila „čtvrtku tripu“, tedy přibližně 30 mikrogramů. Je to relativně nízká dávka, ale ani tu není radno podceňovat. Trvalo mi roky, než jsem se odvážila jít dál.“
Cesta do nitra duše
„Je tomu asi dva měsíce, co jsem měla možnost zúčastnit se organizovaného víkendu v Nizozemí, kde se užily vysoké dávky (asi 30 g na osobu) lanýžů obsahujících psilocybin, v legálním prostředí. Odhodlaní odvážlivci tak mají možnost důstojně podstoupit vlastní zkušenost v bezpečném prostředí bez ohrožení vlastní svobody legálním rámcem.
MDMA – Jeden velký paradox
Paradox #1
V důsledku protiřečících si postojů systému, vědy a osobních zkušeností máme strach mluvit o drogách otevřeně.
Paradox #2
Změníte-li jeden z faktorů, může se zásadně změnit i zkušenost.
Paradox #3
Stokrát může být všechno v pohodě, a pak jednou může být všechno jinak.
Psychedelika jako cesta k naší podstatě
„Zdá se, vzhledem k ekologické situaci, v jaké se v současnosti nacházíme, že mnoho obyvatel planety ztratilo spojení s přírodou, a tak je upadající stav planety nezajímá. Přihlédneme-li však k teorii, že jsme všichni z té stejné fotonové energie, neznamenalo by to, že nějaká naše „část“ upadá? Je možné, že se celkový stav planety odráží na well-beingu jejích obyvatel? A jak se cítíte Vy?“
